Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Tématika smrti v díle Bohumila Kubišty z let 1912-1918
Richterová, Helena ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem této práce jsou obrazy s tématikou smrti ve vrcholné tvorbě Bohumila Kubišty kolem první světové války. Doposud nebyla tato problematika zpracována. Zaměřuje se na jednotlivé obrazy, které jsou doplňovány příslušnými podkapitolami, protože malířův život byl plný zásadních okolností, které ovlivnily jeho tvorbu. Přesto, že se zde prezentuje Kubištova tvorba v letech 1912-1918, byl přidán obraz Vzkříšení Lazara (1911). Uzavírá Kubištovo klasicizující období a dále se stává důležitým mezníkem v chápání smrti, které je ještě poučeno interpretací starých mistrů. Sv. Šebestián (1912) otevírá tuto celkovou problematiku již ve snaze o autostylizační složku a reakci na dobové události. Dále jsou zmíněna díla, ve kterých jsou vyobrazeny vždy dvě postavy se snahou odtržení člověk od reality, násilného uchopení jeho duše - Polibek smrti, Vražda, Hypnotizér (1912). Malíř zde řeší vztah aktéra a oběti. Kromě figurálních děl se objevuje námět vanitas např. v Zátiší s lebkou (1912). Výčet tvorby je ukončen obrazy z vojenské činnosti Fakír, Oběšený.
Tématika smrti v díle Bohumila Kubišty z let 1912-1918
Richterová, Helena ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem této práce jsou obrazy s tématikou smrti ve vrcholné tvorbě Bohumila Kubišty kolem první světové války. Doposud nebyla tato problematika zpracována. Zaměřuje se na jednotlivé obrazy, které jsou doplňovány příslušnými podkapitolami, protože malířův život byl plný zásadních okolností, které ovlivnily jeho tvorbu. Přesto, že se zde prezentuje Kubištova tvorba v letech 1912-1918, byl přidán obraz Vzkříšení Lazara (1911). Uzavírá Kubištovo klasicizující období a dále se stává důležitým mezníkem v chápání smrti, které je ještě poučeno interpretací starých mistrů. Sv. Šebestián (1912) otevírá tuto celkovou problematiku již ve snaze o autostylizační složku a reakci na dobové události. Dále jsou zmíněna díla, ve kterých jsou vyobrazeny vždy dvě postavy se snahou odtržení člověk od reality, násilného uchopení jeho duše - Polibek smrti, Vražda, Hypnotizér (1912). Malíř zde řeší vztah aktéra a oběti. Kromě figurálních děl se objevuje námět vanitas např. v Zátiší s lebkou (1912). Výčet tvorby je ukončen obrazy z vojenské činnosti Fakír, Oběšený.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.